To mi povídej, nosili jsme to do školy a vyměňovali... Pamatuju si, jak brácha jednou donesl čtyři v lahvičce od dětské výživy a hupl je do akvárka a ony do rána snědly (uhonily) nějaký parmičky... a dědovo věčně neprůstřelný akvárium a gupky, který byly živý jen ze sušených dafnií a vařeného žloutku! A řas, který oškrabával žiletkou... Jo a semtam z živých nítěnek, co se prodávaly v akvaristice do kelímku od Lipánka! A bylo jich tam namačkáno jak když se ten Tálinskej rybník nahání... a doma? Když jsme na šest neděl odjeli v létě pryč, akva zůstalo jak bylo - po návratu byly sežrané všechny rostliny, sklo a jeden kousek korálu zcela prosté řas a plavalo tam tak 5 - 6 nejodolnějších jedinců, kteří po nakrmení vesele založili novou, ozdravenou populaci...
Ale ty, co máme teď, přežily klapavku a vzhledem k tomu, že se cpou všelijakýma dobrotama, tak jsou docela hezký. Sice geneticky určitě děsnej mišmaš, typy ploutví a ocásků padni kam padni a vesele se to kříží mezi sebou... akorát ten potěr má docela krátkou životnost... ale taky ty 2-3 kousky přežijou vždycky, ještě se nestalo, že by stav klesl k nějaké alarmující hranici...