Drsný nebo ne, hlavně když to funguje... Taky se s rybama moc nemazlíme, když něco donesu, frknu to do akvárka (už jen proto, že nenakupuju v Petku, ale u pár prodejců, které znám a nikdy mě nezklamali a navíc je to jednou za uherský rok, protože nemnožím a ono to pár let trvá, než to pomře...teď máme v směsovém akva srandovní bandu barbusek - jedna stará, tři střední generace a osm nováčků) a děj se vůle Páně. Je tomu tak již přes patnácte let (od osamostatnění, předtím to byl stejný postup s rodinným akváriem) a zatím nic - až na dania, která jsou poslední dobou k ničemu a samá tubera a kardinálky, které mi v praxi předvedly, že nezakryté akva se pro torpéda nehodí... a jednu závojnatku, která byla utracena, protože se jí udělal ohavný nádor a vyhřezl jí ven konečníkem a dvě gupky s hlísticemi - nic. Jo, semtam něco, co se tvářilo jako počínající plíseň - sůl, teplo, vzduch, modrá nebo zelená a sbohem a šáteček...
Ad chlor, možná na tom něco bude, protože když dolévám odpar, tak se s tím moc necrcám, natočím vodu, lehýnce osolím a vrznu to tam. Že by?
No, sebe i rodinu léčím podobně drasticky, tak co? To ještě ryby můžou být rády, že jim neordinuju česnek! Ale vzhledem k tomu, že ho většinou (důe výrobce) mají v jídle, tak to mi zatím stačí. Nad česnek totiž není!
Další věc je, že za mé krátkodeché kariéry v obchodě se zvířaty mi tam chodili neustále lidi a divili se, že se akvária musí odkalovat... bylo jich hrozně moc a když vyslechli přednášku "Když si budete dělat po pokoji a pak v tom sedět, ležet a chodit, jak vám bude?", většinou ... mě neměli rádi. No. Ono je hezké myslet si, rybičky jsou fajn, nedají moc práce, neřvou, neprasí, nesmrdí, nemusí se venčit... nadávám na ně vždycky když tahám ty desetilitrové kýble špinavé vody pryč a čisté zpátky (80 litrů odkalit, 80 litrů dolít)... ale ten pohled, když si všelijak imponují, předvádějí se, krásně se hemží... nebo důstojně plavou a hledí moudrým okem karasím...